* 23. 11. 1892 Praha – † 4. 4. 1955 Praha
Otakar Švec studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. V roce 1919 se stal Štursovým asistentem a po jeho smrti ateliér vedl až do roku 1927. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii. Od dvacátých do čtyřicátých let dvacátého století vytvořil několik pomníků a figurálních soch pro architekturu. Futuristická socha jezdce na motocyklu, kterou nazval Sluneční paprsek – Motocyklista, je přitom jeho první významnou realizací. Socha z roku 1924 je umístěná v zahradě Zbraslavského kláštera. Také olomoucká verze demonstruje Švecovo sochařské mistrovství a současně dobové opojení civilizačním progresem a technikou. Švec je také autorem řady portrétů významných osobností, například Voskovce a Wericha, Vítězslava Nezvala nebo Jana Nerudy. Jeho dílo ukazuje vysokou kulturu života předválečného Československa. Realita poválečného Československa však byla radikálně jiná. Spolu s mnoha jinými českými sochaři se v roce 1949 přihlásil do soutěže na pomník J. V. Stalina pro Letenskou plán. Tuto soutěž vyhrál. Odhalení monstrózního železobetonového díla se však nedočkal. Jen několik dnů před tím spáchal sebevraždu, rok poté, co si vzala život jeho žena. Stalinova socha na Letné nevydržela dlouho. V roce 1962 byla stržena.
Comments