1831 Praha – 1878 Paříž
Byl žákem Ch. Rubena na pražské akademii. V roce 1849 odjel přes Mnichov, Drážďany, Berlín a Düsseldorf do Antverp, kde se zapsal na malířskou akademii. Po cestě do Holandska vstoupil 1850 do Gallaitova ateliéru v Bruselu. V první polovině šedesátých let podnikl cesty do slovanských zemí, zvláště Černé Hory a Dalmácie, v druhé polovině šedesátých let cestoval po Francii, Riviéře a Pyrenejích. 1865-1867 pobýval v Itálii. 1869 se usídlil v Roscoffu v Bretani. Měl nabídku k převzetí místa ředitele pražské Akademie, odmítl ji však a zůstal v cizině. Dílo malíře Jaroslava Čermáka nelze jednoduše zaškatulkovat k jednomu směru. Nese se na vlně orientalismu, salonní malby a novoromantismu. Čermák, romantik duší i dílem, se snažil vytvořit cyklus o hrdinné ženě z Balkánu, kterou sledoval od jejího narození až do smrti. Jaroslav Čermák byl jako první český umělec vyznamenán zlatou medailí na Pařížském salonu. Ve svém díle se inspiroval francouzským malířem Delacroixem a anglickým básníkem lordem Byronem. Zejména ve své rané tvorbě byl silně ovlivněn romantizmem. V té době byl horlivým zastáncem myšlenky slovanské vzájemnosti a snažil se přispět jižním Slovanům, hlavně Černohorcům, podle svých možností a sil v jejich heroickém boji proti turecké porobě a útlaku. Jeho četné obrazy prodchnuté láskou a obdivem k černohorskému lidu jsou dodnes chloubou sbírek v Cetinji, zejména Muzea krále Nikoly I. Patří k nim mimo jiné obrazy Únos Černohorky, Zajaté černohorské ženy, Raněný vojvoda a četné portréty Černohorců. Čermák se dokonce v Černé Hoře zúčastnil sám osvobozovacích bojů, a to u Cetinje v r. 1862.
Comments