(1895 Libáň – 1969 Praha)
Mistr v malbě špachtlí, akademický malíř a architekt František Max se narodil v Libáni 16. listopadu 1895. V Jičíně studoval reálku, kde v něm výtvarné nadání brzy objevil prof. Antonín Martínek, věnoval se jeho rozvíjený a poskytl mu příležitost k samostatné tvorbě. Učil se technice akvarelu a pokoušel se ovládnout malbu olejovými barvami.
Ve studiích pokračoval v Praze na technice u prof. Liebschera a Blažíčka a současně na akademii, kde se stal žákem Preislerovým. Po studiích působil dlouho jako architekt u firmy Nekvasil v Praze, ale v době krize o místo přišel. Od roku 1935 se plně věnoval malířství a v Praze uspořádal první výstavu, která měla nečekaný úspěch. Dokonce byla vlídně přijata i odbornou kritikou. Pro Maxe se stala pobídkou k další práci. Celkem devět výstav uspořádal v Praze v různých galeriích, ale i v jiných českých městech. Maxův způsob malby špachtlí je těžko zaměnitelný a zůstává pro jeho dílo charakteristickým znakem. Jeho olejomalby zdobí zastupitelské úřady v Paříži, Stockholmu, Oslu, Londýně, Chicagu, Linci i Vidni. František Max zemřel 18. května 1969 ve věku 73 let. Poslední výstavu mu uspořádal učitel František Vojtek k 85. výročí jeho narození v roce 1980 v Libáni.
Comentarios